Lucky me

 

 

Znáte to. I když nechcete nakupovat nic do bytu a jdete třeba jen pro chleba, často narazíte na něco šikovného. Jako já v Tescu. Tedy ne, že bych se nezastavila v oddělení F&F Home... A stalo se, že jsem narazila na tyto dva obrazy, kus za 59 Kč. Když uvážím, že mi nad postelí visí velký obraz v podobném stylu, a to křižovatka v New Yorku, je to skvělý úlovek. A ten jsem tam nemohla nechat :-)

 

 

Teď uvažuju, kam obrázky umístím. K velkému bráškovi nebo na protější stěnu? Nebo na červenou toaletu? Nebo snad do chodby? Vyzkouším a uvidím. Až bude hotovo, dám vám samozřejmě vědět :-)

 

Alex

Decor it yourself

 

 

Tyto dřevěné bedýnky s šuplíky z Ikei jistě není třeba představovat, doma je máte možná i vy. Jsou ideální na takové ty drobnosti, kterých se v domácnosti válí spousta a i když je třídíte jak chcete, pořád jich máte dost a dost. Já si původně bedýnku koupila do koupelny na kosmetiku, jenže ouha - zjistila jsem, že je moc vysoká a nevejde se mi pod polici, kam měla patřit. Přesunula se tedy do ložnice a protože máme nábytek z tmavšího dřeva, tato povrchová úprava se k němu moc nehodila. Na řadu tedy přišel nátěr. 

 

 

 

 

 

Barva i štětec jsou z Hornbachu. Do spod šuplíčků jsem si nastříhala ozdobný papír ze slevového koutku z Ikei, kterého mám ještě obrovskou roli. A ano, barevné pásky na nátěru jsou Washi pásky.

 



 

 

O Washi páskách u mě na blogu neslyšíte poprvé a ani naposledy. Jsou úžasné! Největší výhoda je v tom, že jsou snadno sundat, takže bedýnku budu moci dekorovat pořád dokola a jinak, aniž by utrpěl nátěr. Jako jedinou nevýhodu vidím jejich návykovost - potřebujete jich víc a víc a víc, protože jsou prostě krásné :-) 

 

 

 

Alex

Which one?

Which one by alexandra-pavelkova on Polyvore   

Ano, pořád ještě jsem se nerozhodla, které barové židle si pořídím do kuchyňského koutu mojí garsonky. Myslela jsem, že už mám jasno a vydala se do Sconta pro vítězku, židli vlevo. Když jsem se ale na ni posadila, připadalo mi, že má opěrátko až moc vzadu... Tak jsem ji tam zase nechala a pátrala jsem dál. Dnes jsem na stránkách Aska objevila tuto elegantní slečnu židli a asi se vypravím okouknout ji naživo. Co myslíte vy, která se líbí vám? :-) 

Restaurant in Thessaloniki

Minulý týden jsme s Mužem navštívili Soluň. Byla jsem překvapená, jak krásné a šik město to je. Pokud někdy budete mít příležitost se tam podívat, určitě doporučuji. Není to nijak velké město a památek tam také příliš není, ale na několik dní cestovatele určitě zabaví a má úžasnou atmosféru. S vaše mužské protějšky určitě potěší Muzeum Olympijských her :-)

 

Samozřejmě jsme si také užívali místní kuchyni. Muž na mořské potvory moc není, ale já v podstatě nejedla nic jiného. Jedna z restaurací mě svým interiérem zaujala tak, že jsem se rozhodla vám jej nafotit a ukázat. Šlo o dvoupatrovou restauraci s pěknou galerií zařízenou ve středomořském stylu. Jak můžete vidět, interiér byl laděný do velmi bledě modré s lehkou patinou. Jako dekorace byly použity prvky s rybářskou tématikou jako ryby nebo lana namotaná na sloupy.

 

První patro.

 

Všimněte si využití pletiva na dekoraci osvětlení. Následuje pokus o detailní záběr :-)

 

 

Oprýskaný džbánek na ubrousky skvěle pasoval do celkové kompozice. Líbí se mi i modrá slánka a pepřenka. Tato kombinace je důkaz, že zelená a modrá se k sobě hodí.

 

 

Symbolem restaurace byla očividně solnička. A ano, na jídelním lístku je plastová dekorace naplněná solí. 

 

 

 

Jídlo bylo vynikající. Když uvážím, jak dobře jsem se v interiéru cítila, říkám si, že je skvělé najít místo, které svým stylem ladí k servírovaným pokrmům. Povznáší to gastronomický zážitek do ještě vyšší sféry. 

Jak se restaurace líbí vám?
Alex

The Calling of Distance

Jako snad ve všech oblastech života, i v dekorování domácnosti člověk hodně pochytí od rodičů. I když se postupem času váš vkus rozejde, v nějkterých detailech přece jenom můžete zůstat na stejné vlně. Já jsem si od své maminky odnesla nejen vášeň pro nemovitosti všeobecně, ale i zálibu v mušlích, písku z pláží a podobných přírodních suvenýrů. A protože miluji sklo a skleněné nádoby nejrůznějších tvarů, je snad jasné, že musím milovat umístění mušlí do džbánů, váz a lékárnických dóz :-).

 

Jak vidíte, úlovky z dovolených jsme zkombinovali s dalšími blbůstkami. Keramická mašlička, náhrdelník, svíčka a další věci v podobných tónech jsme jednoduše umístili do váz a bylo hotovo. 

Jste taky ten typ lidí, kteří se diví, k čemu lidé kupují ty pytlíky sušených přírodních dekorací, které jsou evidentně k ničemu? No, alespoň k mušlím se hodí :-) .

Sbíráte na dovolené mušle? Těšíte se na léto? Já moc!

Alex

Exhibition Technology in Household

V neděli jsme s Mužem vyrazili do Národního Technického muzea. Byla skvělá náhoda, že zrovna bylo snížené vstupné jen na 50 Kč, ani jsme o tom dopředu nevěděli. Pořádně jsme se v muzeu vyřádili, dlouho jsem tam už nebyla a expozice byly skvělé. Kdo jste toto muzeum v Praze ještě nenavštívili, určitě si udělejte čas a vyrazte, vřele jej doporučuji. Na 7 podlažích můžete navštívit nejrůznější tematické výstavy, zvlášť dopravní část je vyhlášená.

Kde jsem se opravdu pobavila byla expozice Technika v domácnosti. Dokonce jsem zde "na černo" fotila na mobil, protože jsem si nezakoupila povolení k focení. Kvalita fotek tedy není nic moc. Celá tato část byla věnovaná historii spotřebičů v domácnosti a vybavení bytu. Byla to doslova pastva pro oči. Postupně jsem se historií propracovávala ke spotřebičům, které si pamatuji třeba z babiččina bytu nebo z chalupy.

Ve vitrínách jste mohli narazit na opravdové perly jako například elektrický rozprašovač parfému nebo historická cestovní kulma. Některé kousky vypadají skoro jako dětské hračky a spoustu z nich bych si i dnes klidně pořídila domů. Určitě na výstavu vyrazte, bylo zajímavé vidět běžné spotřebiče trochu z jiného úhlu :-)

Líbily se vám fotky? :-)

Mějte se krásně!
Alex

Time zones

Po nějaké době jsem opět vyrazila do Ikei a zaujala mě výzdoba části, kde se prodávají hodiny. Většinou jsme zvyklí na několik hodin vedle sebe zobrazující aktuální čas v různých časových zónách. V Ikei ale měli hodiny s popisky českých měst ukazující pořád stejný čas. Přišlo mi to dost vtipné a rozhodla jsem se nápad "obšlehnout".

Rovnou jsem tedy nakoupila tři budíky a polici na fotky. Po přelepování barových skříněk mi zůstala černá folie, písmenka tedy byla docela rychle zimprovizována. Že by byly zrovna symetrické se říct nedá, ale k takovéto drobné výzdobě postačující. Budu se opakovat, ale celé mi to připadá vtipné a při tvorbě jsem se pobavila. Teď ještě musím popřemýšlet, kam budíky umístím.

Máte doma hodiny s odlišnými časovými zónami? :-)

Mějte se krásně!

Alex